Iniciativa zemědělských a potravinářských podniků

Spolek Iniciativy zastupuje zájmy českých zemědělských a potravinářských podniků a zpracovatelů.

Iniciativa zemědělských a potravinářských podniků, z.s. byla založena 22. ledna 2015 se sídlem v Praze. Od roku 2020 se sídlo spolku nachází v Olomouckém kraj v Klopině.

Spolek Iniciativy zastupuje zájmy českých zemědělských a potravinářských podniků a zpracovatelů zemědělské produkce aktivně působících na území České republiky vůči orgánům státní správy, orgánům a organizacím Evropské unie a jiným orgánům a organizacím.

Spolupracuje s ostatními oborovými spolky, které mají k problematice zemědělství a potravinářství vztah.

Zaměřuje se na podporu a uplatňování vědy, výzkumu, vývoje a inovací, včetně přenosu technologií a souhrn poznatků výrobních a obchodních znalostí a postupů získaných dlouholetou zkušeností.

Iniciativa zemědělských a hospodářských podniků sdružuje podniky s vyváženou rostlinnou a živočišnou výrobou, s moderní technologií a snahou vyrábět za co nejnižší náklady a vyrábět vyváženě na půdě.

Podniky v IZPP jsou různých výměr, a to od dvou do 15-ti tisíc hektarů.

Je potřeba si uvědomit, že tyto podniky v podstatě drží naši výrobu v zemědělství, která už tak je velice nízká. Systém kontrol mají na vysoké úrovni, protože si nemohou dovolit vyrábět něco, co by poškodilo spotřebitele a hlavně v obrovské konkurenci, která tady je v zahraniční i v domácí. Musí vyrábět takovou kvalitu a tak nezávadné výrobky, aby byl o tyto výrobky zájem. Protože nesoupeří jen s kvalitou, ale soupeří i s cenou a s cenou proto, že v zahraničí jsou v podstatě větší podpory a dotace do zemědělských komodit.

Podniky sdružené v IZPP hospodaří pouze na 7,2 % zemědělské půdy, a přitom produkují oproti tomu 12 % mléka, 19 % hovězího masa, 50 % vepřového masa, 42 % drůbežího masa a 23 % vajec. Ve zpracování hovězího masa zastanou 50 % práce v ČR, u vepřového masa 60 % a u drůbežího 70 % práce. Na straně druhé, ale čerpají nejméně dotací v přepočtu na svou produktivitu.

Pokud by v ČR tyto podniky nebyly, tak by soběstačnost nedosahovala v průměru 59 %, ale byla by na úrovni 20 %, což by byla tragédie. Vidíme to u řady komodit, které se k nám dováží a v Česku se již téměř nevyrábí, u těch ceny rostou geometrickou řadou.

Proto, aby tyto podniky pracovaly na plný plyn, je potřeba sjednotit podmínky, proto byla Iniciativa založena, aby se přiblížila stejným podmínkám.

Výrobně, to znamená, že nákladově konkurujeme velkým západním podnikům v oblasti výroby vepřového, drůbežího masa, mléka a tak dále. Ale nekonkurujeme v obchodních cenách. Naše snaha je ta, aby prostředky, které dostáváme jak přes EU, tak z národních zdrojů nebo z Programu rozvoje venkova, tak abychom i my tyto prostředky měli v obdobné výši, jak je tomu u velkých západních podniků. Pak v naší republice dojde k velkému obratu a naše soběstačnost se může dostat až na úroveň 60-80 % a naši spotřebovatelé budou znát kvalitu.

 

Aktuálně

Stav obyvatel ve vztahu k výrobě potravin a přírodním podmínkám příznivým k jejich výrobě je velmi nevyvážený.
Mluvíme často o tom, jak zadržet vodu v přehradách, rybnících, mokřadech a podobně, ale největší zásobárnu vody, kterou je půda, nevyužíváme dobře.
Dnes mnohé běžné komodity doma již nevyrábíme a jsme zcela závislí na jejich dovozech. Ceny nám určují ti, kteří k nám své zboží dováží ze svých zemí...
Ročně k nám proudí přes 100 000 kamionů se základními potravinami, které si však dokážeme vyprodukovat sami.
Úrodnost půdy se zvyšuje tehdy, pokud se na půdě hospodaří a vyváženě funguje rostlinná a živočišná výroba.
Není to tak dávno, co jsme byli v základních potravinách soběstační.